Správný pitný režim je jedním ze zásadních pilířů naší životosprávy (a žití vůbec). Tekutiny potřebuje každá buňka v našem těle, nutné jsou pro správnou činnost všech tělesných systémů. Význam jejich dostatečného příjmu se řeší nejčastěji v souvislosti s letním obdobím, neméně důležitý je však i v zimě.

Zima totiž klade na náš pitný režim často také zvýšené nároky. Trávíme-li hodně času ve vytápěných a klimatizovaných prostorách, organismus se dehydratuje vlivem suchého vzduchu, který je pro tyto místnosti obvyklý. Podobně působí mrazivé povětří. Navíc přechody z vyhřátých prostor do těch venkovních, chladných, a naopak, kladou zvýšené nároky na náš termoregulační systém (a udržení stálé teploty těla), který je do značné míry zajišťován metabolismem tekutin v našem organizmu.

Ani zimní pocení bychom neměli podceňovat, protože například i v rámci zimních sportů nebo stavění sněhuláka se můžeme zapotit výrazně. Často používáme funkční prádlo, které má za úkol pot od těla odvádět. Můžeme mít tedy pocit sucha, nicméně to neznamená, že se nepotíme. A pocení znamená ztráty tekutin (a minerálních látek), které je třeba doplnit.

Zimní pitný režim by měl u dospělých představovat v průměru dva až tři litry tekutin denně. Základem by měla být voda, minerálky, čaje (vše přednostně v neslazené podobě), případně ředěné 100% džusy. Do příjmu tekutin můžeme započítávat také polévky a ovoce a zeleninu (až z 90 % tvořeny vodou), pokud je jíme pravidelně.

V zimě přicházejí více ke slovu nápoje teplé, které zrychlí prokrvení a tělo se po návratu z chladu do tepla rychleji rozehřeje. Pozor na alkohol! Oblíbené svařené víno, grog nebo horký punč sice v první chvíli krásně zahřejí, jenže poté se působením alkoholu roztáhnou cévy a člověk rychle ztrácí tepelné zásoby. Při opětovném pobytu v chladném počasí tak může dojít snadněji k prochladnutí. Mohou k tomu přispět i alkoholem otupělé smysly, a tedy i nedostatečné vnímání chladu.

14. 1. 2021
Věra Boháčová, DiS., PhDr. Tamara Starnovská