Káva je pro mnohé z nás nezbytná součást každodenních rituálů.
V roce 2018 byla spotřeba kávy v České republice 2,1 kg na osobu a rok (za posledních 10 let kolísá spotřeba mezi 1,9-2,3 kg/os./rok). Odborníci na kávu se shodují na tom, že se množství vypité kávy spíše snižuje, ale důležitější roli sehrává kvalita a výběr kávy.
Ještě v dobách nedávno minulých se pohlíželo na kávu jako na něco, co našemu zdraví příliš neprospívá – trávicí ústrojí, srdečně-cévní systém, některá nádorová onemocnění – to byly oblasti, kde se rizikovost kávy skloňovala nejvíce.
V posledních letech byla ale pověst kávy očištěna. Studie, které ukazovaly na některá negativa spojená s užíváním kávy, totiž probíhaly v prostředích, kde se káva často pila – tedy ve stravovacích a občerstvovacích zařízeních. Konzumenti kávy současně s jejím pitím často třímali v ruce cigaretu, případně samotnou kávu „vytunili“ sklenkou alkoholu. Výsledky pak vycházely pro kávu ne zcela lichotivě. Při „očištění“ studií na samotné účinky kávy byl její vliv na lidský organizmus přehodnocen.
Káva obsahuje celou řadu látek, jako jsou sacharidy, bílkoviny, vosky, oleje, kyseliny. Z minerálních látek draslík, fosfor, železo, hořčík, z vitaminů pak niacin (vitamin B3). Z dalších cca 200 látek obsahují kávová zrna například kofein, antioxidanty, polyfenoly nebo vlákninu, které mají pozitivní vliv na lidský organizmus. Díky těmto látkám je konzumace kávy v množství 4-6 šálků denně považována za preventivní (před onemocněním Alzheimerovou nemocí či mozkovou mrtvicí u žen).
Pro zdravého člověka nepředstavuje pití i několika šálků denně žádný zdravotní problém. U lidí nemocných se pití kávy řídí aktuálním zdravotním stavem (stejně jako konzumace ostatních nápojů a vlastně i všech potravin).
Kávoviny jsou výrobky, které přišly na svět z ekonomických důvodů, tedy s nedostatkem či vysokou cenou kávy. Jejími příznivci jsou lidé, kteří nekonzumují kofein, nebo kterým prostě tyto alternativy chutnají.
Surovinou pro výrobku kávovin jsou obiloviny (zejména žito a ječmen, ale také pšenice, kukuřice, pohanka, quinoa aj.), luštěniny (např. hrách, fazole, lupina, podzemnice, olejná, cizrna), čekanka, řepa cukrovka a fíky. Používají se i kaštany, žaludy, různé ořechy, svatojánský chléb, některé druhy ovoce, jádra z ovoce, brambory, chřest. Dalšími pomocnými surovinami jsou pak cukry, karamel, sirupy, máslo, rostlinné oleje aj.
Rozlišujeme různé typy kávovin (dle vstupní suroviny):
Pražená čekanka
Obilná kávovina
Sladová kávovina
Fíková kávovina
Směs kávovin
Kávovinový extrakt
Instantní směs kávovin
Instantní kávovinový výrobek
Kávoviny na rozdíl od kávy neobsahují kofein a mají určitou energetickou hodnotu. Ta je dána obsahem sacharidů v surovinách, někdy i přidaným cukrem.
30. 10. 2020
Věra Boháčová, DiS., PhDr. Tamara Starnovská