Káva je pro mnohé z nás nezbytná součást každodenních rituálů.

V roce 2018 byla spotřeba kávy v České republice 2,1 kg na osobu a rok (za posledních 10 let kolísá spotřeba mezi 1,9-2,3 kg/os./rok). Odborníci na kávu se shodují na tom, že se množství vypité kávy spíše snižuje, ale důležitější roli sehrává kvalita a výběr kávy.

Ještě v dobách nedávno minulých se pohlíželo na kávu jako na něco, co našemu zdraví příliš neprospívá – trávicí ústrojí, srdečně-cévní systém, některá nádorová onemocnění – to byly oblasti, kde se rizikovost kávy skloňovala nejvíce.

V posledních letech byla ale pověst kávy očištěna. Studie, které ukazovaly na některá negativa spojená s užíváním kávy, totiž probíhaly v prostředích, kde se káva často pila – tedy ve stravovacích a občerstvovacích zařízeních. Konzumenti kávy současně s jejím pitím často třímali v ruce cigaretu, případně samotnou kávu „vytunili“ sklenkou alkoholu. Výsledky pak vycházely pro kávu ne zcela lichotivě. Při „očištění“ studií na samotné účinky kávy byl její vliv na lidský organizmus přehodnocen.

Káva obsahuje celou řadu látek, jako jsou sacharidy, bílkoviny, vosky, oleje, kyseliny. Z minerálních látek draslík, fosfor, železo, hořčík, z vitaminů pak niacin (vitamin B₃). Z dalších cca 200 látek obsahují kávová zrna například kofein, antioxidanty, polyfenoly nebo vlákninu, které mají pozitivní vliv na lidský organizmus. Díky těmto látkám je konzumace kávy v množství 4-6 šálků denně považována za preventivní (před onemocněním Alzheimerovou nemocí či mozkovou mrtvicí u žen).

Pro zdravého člověka nepředstavuje pití i několika šálků denně žádný zdravotní problém. U lidí nemocných se pití kávy řídí aktuálním zdravotním stavem (stejně jako konzumace ostatních nápojů a vlastně i všech potravin).

Alternativy kávy – kávoviny

Kávoviny jsou výrobky, které přišly na svět z ekonomických důvodů, tedy s nedostatkem či vysokou cenou kávy. Jejími příznivci jsou lidé, kteří nekonzumují kofein, nebo kterým prostě tyto alternativy chutnají.

Surovinou pro výrobku kávovin jsou obiloviny (zejména žito a ječmen, ale také pšenice, kukuřice, pohanka, quinoa aj.), luštěniny (např. hrách, fazole, lupina, podzemnice, olejná, cizrna), čekanka, řepa cukrovka a fíky. Používají se i kaštany, žaludy, různé ořechy, svatojánský chléb, některé druhy ovoce, jádra z ovoce, brambory, chřest. Dalšími pomocnými surovinami jsou pak cukry, karamel, sirupy, máslo, rostlinné oleje aj.

Rozlišujeme různé typy kávovin (dle vstupní suroviny):

Pražená čekanka

• získaná z kořenů čekanky obecné, s možností přídavku malého množství olejů či tuků, přírodních sladidel

Obilná kávovina

• vyrobená z praženého ječmene, žita nebo pšenice

Sladová kávovina

• vyrobená ze sladového a praženého ječmene, žita nebo pšenice

Fíková kávovina

• vyrobená z fíkových plodů

Směs kávovin

• je směs z kávovin a dalších surovin vč. pražené mleté kávy

Kávovinový extrakt

• získaný extrakcí kávovin

Instantní směs kávovin

• získaná smícháním jednotlivých extraktů nebo společnou extrakcí směsi kávovin, případně ve směsi s kávou

Instantní kávovinový výrobek

• obsahující kávovinový extrakt a jiné složky, určený k přípravě nápojů rozpuštěním ve vodě

Kávoviny na rozdíl od kávy neobsahují kofein a mají určitou energetickou hodnotu. Ta je dána obsahem sacharidů v surovinách, někdy i přidaným cukrem.

30. 10. 2020
Věra Boháčová, DiS., PhDr. Tamara Starnovská